Jak správně zažalovat škodu způsobenou zaměstnancem při plnění jeho pracovních povinností

Výše uvedeným se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 26.10.2021, sp. zn. 25 Cdo 1029/2021, a to zejména v souvislosti s novou právní úpravou obsaženou v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).

V daném případě zaměstnanec (jinak též „pomocník“) demontoval dne 13.10.2015 za asistence žalobce kuchyňské vybavení ve stravovacím zařízení provozovaném žalobcem a spolu s dalším vybavením je odvezl vozem zaměstnavatele do jeho sídla, kde vše vyložil. Následně se žalobce domáhal vydání předmětného kuchyňského vybavení spolu s dalším odvezeným vybavením stravovacího zařízení. S ohledem na skutečnost, že nedošlo k dobrovolnému vydání, domáhal se žalobce vydání věcí soudní cestou, a to jak proti zaměstnavateli (žalovaný 1), tak i proti zaměstnanci (žalovaný 2).

Soudy tedy musely vyřešit otázku, zda je možné ve výše uvedeném žalovat i zaměstnance.

Předchozí právní úprava, tj. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), tuto problematiku upravovala jednoznačně, neboť odpovědnost zaměstnance zcela jasně vylučovala, když ust. § 420 odst. 2 obč. zák. stanovilo, že škoda je způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena.

Číst dále >>

Mgr. Dagmar Junková